17. října 2012

RC Recenze - Procitnutí

Název: Procitnutí
Autorka: Lisa McMann
Knižní série: Lovkyně snů
Díl: 1
Počet stran: 216
Nakladatelství: Fragment
Datum vydání: říjen 2010
Překlad: Čeněk Matocha
Anotace: Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...



----------------------------------------------------------


Janie žije jen se svou matkou a svého otce nikdy nepoznala. Její matka je alkoholička, která se o ni moc nestará, takže to Janie nemá jednoduché, a to že se lidem propadá do snů jí moc nepomáhá. Stačí totiž aby kdokoli v její blízkosti usnul a Janie přijde o zrak, přestane vidět okolo sebe a pokud je to noční můra, začne se třást a ztrácí cit v rukách i nohách a před očima se ji odehrává sen někoho jiného. 
Bohužel pro ni se to stává čím dál častěji - spolužáci usínají při hodinách, pacienti usínají v pečovatelském domě a nemůže ani jezdit autem, bez jejího strachu, že se to stane zrovna, když bude sedět za volantem. 
Neumí to ovládat a tak musí pozorovat vše co se ve snech děje a nezáleží na tom zda je to sen padací, topící nebo zda je v tom snu někdo nahý. Ona se musí dívat a ve většině případů se nemůže ani odvrátit. 

Janie je mi velice sympatická. Pracuje v pečovatelském domě a snaží se našetřit na vysokou. Je to holka, která se tak trochu uzavírá před světem a snaží se aby předtím než půjde spát, zavřela dveře. Její ulitu naruší až Cabel, kluk se kterým skoro nikdo nemluví. Řekla bych, že Cabel je další zajímavá postava v této knize, ze začátku jsem nevěděla, co si o něm myslet, pak jsem si o něm udělala vlastní představu, protože ne vždy jsou věci takové, jaké se zdají. Vlastně jedna věta, kterou řekl se mi moc líbí "Sny nejsou vzpomínky, jsou to naděje a obavy". A těším se na něj i v dalších dílech. 

Dřív jsem se bála, že se mi deníkový styl psaní nebude líbit, pak jsem si ale přečetla jednu knihu, která mě okouzlila a chtěla jsem si přečíst další. Lovkyně snů je tedy už druhá kniha, kterou jsem četla, napsaná jako deník. A Lovkyně snů mě určitě nezklamala. Je to velice čtivá kniha, která jak vás jednou chytne, tak vás už nepustí. Na začátku větších úseků je nad textem vždy napsán datum a čas a díky tomu si můžeme lépe představit jak v této knize ubíhá čas a jsme v obraze. Jediné co bych tak vytkla je konec, zdálo se mi, že se toho stalo moc najednou, ale to je jen taková maličkost.
Námětem mi trochu připomíná knihu Vidím to, co vrah od Jill Hathaway, přesto se mi zdá, že Procitnutí je zpracováno lépe a také se mi o něco lépe četlo.

Nakonec můžu jen napsat, že se nemůžu dočkat až si přečtu další díly!


Za recenzní výtisk moc děkuju nakladatelství Fragment.

5 komentářů:

  1. Táto séria má skvelý námet 8)
    Ja už mám za sebou všetky diely - táto kniha bola mojou prvou s takouto tematikou, najviac sa mi páčil 2. diel, takže určite som rada, že som si knihy kúpila 8)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To tedy má :) mě se to propadávání do snů hrozně líbí a poprvé jsem byla překvapená tím jak se Janie do těch snů vlastně propadá :)
      Tak to se na druhý díl těším ještě víc! :)

      Vymazat
  2. Tak to jsem moc ráda, že se knížka líbila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já taky, hrozně jsem se na ni těšila :)

      Vymazat
  3. Lovkyně snů je zajímavá série, ale nejvíc se mi líbil druhý díl :)

    OdpovědětVymazat