6. listopadu 2012

Rozhovor s Megan Crewe

Tohle je můj úplně první rozhovor. Doufám, že se vám bude líbit a že jsem se třeba zeptala i na něco na co byste se zeptali vy.
Po přečtení knihy Tak padne náš svět jsem neodolala a napsala jsem autorce, Megan Crewe. Autorka je moc milá a dokonce mi pro vás poslala maličkost.
Pokračování knihy Tak padne náš svět by mělo vyjít 12. února 2013 a já doufám, že brzy po tom by mohla vyjít i u nás.

Ahoj Megan, moc děkuji, že jsi si ně mě udělala čas. Vím, že jsi zaneprázdněná pokračování knihy Tak padne náš svět. Jsem ráda, že tě mohu přivítat na mém blogu Bookshelf Stories!

1. Co kdyby jsme začali tím, že nám o sobě něco řekneš?
Narodila jsem se a vyrostla jsem v Torontu v Kanadě a stálé tu žiji se svým manželem a třemi kočkami. Stejně jako psaní mám rada čtení, hudbu, filmy, bojová umění (už skoro šest let se učím Fut Gar kun fu) a cestování (zatím jsem byla v Británii, ve Francii, Itálii, Mexiku, Číně, Japonsku, Turecku a v Nizozemí).

2. Chtěla jsi být vždycky spisovatelkou? V jaké chvíli svého života jsi se rozhodla psát to, co by jsi chtěla?
Nechtěla jsem se stát "stát" přímo spisovatelkou, ale vždycky jsem chtěla psát. Tak dlouho jak si pamatuji  jsem milovala vymýšlení příběhů a psaní jich na papír, abych se o ně mohla podělit i s dalšími lidmi. Pro mě je to něco přirozeného a cítím se příšerně, když nějakou dobu nemám příběh, na kterém bych mohla pracovat. Myslím, že mi bylo okolo deseti, když jsem si uvědomila, že lidé ne o tolik starší než já začínají vydávat své knihy a od té doby jsem doufala, že budu schopná se podělit o své příběhy s více lidmi než mými přáteli a rodinou.

3. Je něco, co prostě musíš mít během svého psaní?
Když musím, tak mohu psát v jakýchkoli podmínkách. Ale ráda píšu ve svém speciálním, koženém, psacím křesle v mojí pracovně s mým laptopem (v internet v mém "normálním" počítači mě totiž rozptyluje) a jsem ráda, když mám tolik ticha kolik je možné.

4. Když jsem poprvé viděla tvoji knihu, tak první co mě zaujalo byla obálka. Musím říct, že tu obálku miluju. Jaká byla tvá první myšlenka, když jsi uviděla obálku svojí knihy Tak padne náš svět?
Co si pamatuju, moje úplně první myšlenka byla -- wow, to je hodně žluté! haha. Jsem ráda, že se ti ta obálka líbí, protože mě také. Je velmi nápadná a její unikátní provedení může soupeřit s ostatními YA obálkami. Myslím, že obálka se k charakteru knihy velmi hodí.

5. Jak vypadal tvůj "výzkum" během vytváření příběhu?
Přečetla jsem několik knih o epidemiích, virusech a imunitních systémech. Také jsem hodně času strávila na internetu vyhledáváním o tom jak probíhá karanténa a taky jsem se musela něco naučit o životě na ostrově.

6. Popiš Tak padne náš svět deseti nebo méně slovy.
Teenager je v karanténě na ostrově, kde vypukl smrtící virus.

7. Jaká část psaní knihy Tak padne náš svět se tě bavila nejvíc?
Moje nejoblíbenější část byla asi psaní ve stylu deníku. Bylo složité tak psát, protože jsem takovým to stylem ještě žádnou knihu nepsala, ale také jsem díky tomu mohla přidat prvky, které bych ve obvyklém vyprávění přidat nemohla, jako například když je hlavní postava vyrušena uprostřed psaní a pak se vrací zpátky s novou informací.

8. Co bys udělala jako první, kdyby sis s Kaelyn měla vyměnit místo?
Myslím, že bych dávala pozor hlavně na sebe a na pár lidí, se kterými jsem si velmi blízka. Nejsem hrdinný typ, který by se snažil ochránit tolik lidí, kolik by mohl - záměrně bych "neublížila" nikomu vyjma sebeobrany, ale nepodělila bych se o své zásoby nebo úkryt a ani bych neriskovala to, že bych se mohla nakazit.

9. Pokračování knihy Tak padne náš svět nese název Životy, které jsme ztratily. Můžeš nám o tomto pokračování něco prozradit?
Druhá kniha začíná tak, kde první skončila a doufám, že odpoví na hodně otázek, které čtenáře po přečtení prvního dílu napadly. Všechny hlavní postavy z Tak padne náš svět budou v druhém dílu zapojeny, stejně tak několik důležitých nových postav. V druhé knize bude o trochu víc akce než v té první. Proto také už kniha nebude psaná ve formě deníku, ale z bude psána v první osobě (stále z Kaelyna pohledu).

10. Chtěla jsi čtenářům prostřednictvím své knihy poslat nějakou "zprávu"?
Doufám, že Tak padne náš svět donutil čtenáře přemýšlet o tom co by udělali, kdyby byli na Kaelyném místě a jestli ona a ostatní postavy udělali správná rozhodnutí.

----------------------------------------------------------

A protože Megan nebyla jen milá, ale také štědrá mám tu pro vás tři podepsané záložky od samotné autorky.

Pravidla soutěže:
1. Platí pro ČR i pro Slovensko
2. Zapojovat se můžete od 6. do 13. listopadu
3. Zúčastnit se může každý pouze jednou
4. Výherci budou tři
5. Výherci budou informování e-mailem a na odpověď budou mít 48 hodin.


a Rafflecopter giveaway

17 komentářů:

  1. Začala by som strašne panikáriť 8D ja mám tak slabú imunitu, že ten vírus by ma postihol veľmi rýchlo 8D

    OdpovědětVymazat
  2. Kdybych se ocitla v takové situaci, tak.. bych byla asi v pořádném maléru a upřímně nevím, co by v takovéhle situaci měl člověk dělat. si čekat a modlit se :((
    Snažila bych se být co nejvíc se svou rodinou a nechat všechno na osudu.. :((

    OdpovědětVymazat
  3. ja by som rychlo panikarila :D neviem, co by som robila, asi by som sa zbláznila, zavrela sa niekam a vyliezala len na wc a jest :D

    OdpovědětVymazat
  4. Veronnika B.
    Knížku sem nečetla...tu situaci si neumím dost dobře představit. Asi bych jako většina začala hoodně panikařit a někam bych zalezla..:D

    OdpovědětVymazat
  5. Ja som knížku tiez necitsls sle asi by som začala jačať , pobehovať tam alebo by som si našla nejaké miesto / útočisko a nikoho by som tam nepustila :) jedine v súrnych pripadoch :D

    OdpovědětVymazat
  6. Knizku som tiez necitala, ale asi bych sa im co najviac stranila a snazila si postavit nejaky vor aby som sa od nich dostala.

    OdpovědětVymazat
  7. Zhodou okolností som knihu dočítala pred dvomi dňami :) Keby som bola ja obklopená nakazenými ľuďmi, určite by som sa zamkla doma, a čítala všetko čo ešte nemám prečítané. Neviem síce ako dlho by som vydržala bez kontaktu s okolitým svetom. No a keby už mor mala moja rodina..tak by som pravdepodobne "zbúrala bariéry" a bola by som s nimi či to majú alebo nie.

    OdpovědětVymazat
  8. Takže, knižku som nečítala tak si idem predstavovať :)Určite by som zo začiatku začala panikáriť a hrozne stresovať. Neskôr ak by som sa upokojila(skôr akoby som zomrela :) tak by som začala rozmýšľať ako sa pred tým uchrániť, zrejme by to bolo ťažké, ale nie nemožné.

    OdpovědětVymazat
  9. Nejspíš bych se zbláznila a začala pobíhat kolem jako blázen, možná bych se nabídla žralokům jako svačinka ;D

    OdpovědětVymazat
  10. Asi by som sa zbláznila :) Ale snažila by som sa im čo najviac vyhýbať, aj keby sa to asi nedalo.

    OdpovědětVymazat
  11. ja by som tiez zacala panikarit a potom neviem si predstavit co by som robila

    OdpovědětVymazat
  12. Začala bych panikařit a pak bych se určitě psychicky složila...

    OdpovědětVymazat
  13. Kdybych se ocitla v takové situaci, pravděpodobně bych během pár vteřin zešílela. Jednou se mi stalo, že jsem tak trochu uvízla v malém člunu na Přehradě a mám z toho nervy ještě teď. Samozřejmě bych se snažila se uklidnit, jak se ale znám, radši bych se utopila. :DD

    OdpovědětVymazat
  14. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  15. Co bych dělala? Já knihu nečetla, ale tohle si asi představit dokážu. Nejspíš bych se ode všech izolovala a snažila se najít nějaké logické řešení, jak z takové věci ven. :)

    OdpovědětVymazat
  16. knihu jsem četla a nevím, co bych dělala dlouhodobě, ale jakmile bych se to dozvěděla, tak bych na 100% začala hrozně panikařit

    OdpovědětVymazat
  17. Asi bych začala panikařit :D a potom bych se snažila najít nějaké inteligentní řešení :D

    OdpovědětVymazat