Autorka: Michelle Hodkinová
Knižní série: Mara Dyerová
Díl: 1
Počet stran: 368
Nakladatelství: Brio
Datum vydání: květen 2013
Překlad: Jan Březovský a Tereza Nuckollsová
Anotace: Když se Mara Dyerová probudí jednoho dne v nemocnici a vůbec netuší, jak se tam dostala, má pocit, že život už nemůže být podivnější.
Může.
Věří, že za nehodou, při které zemřeli její přátelé, musí být něco víc.
Nemýlí se.
A po tom všem, čím si prošla, nevěří, že by se mohla ještě někdy zamilovat.
Plete se.
Může.
Věří, že za nehodou, při které zemřeli její přátelé, musí být něco víc.
Nemýlí se.
A po tom všem, čím si prošla, nevěří, že by se mohla ještě někdy zamilovat.
Plete se.
----------------------------------------------------------
Mara Dyerová zažila tragickou nehodu, při které zahynuli její přátele a ona jen zázrakem přežila. Nejenže si nic z této nehody nepamatuje, ale také je v "posttraumatickém šoku", nebo to tak alespoň tvrdí doktoři, a má halucinace. Proto řekne rodičům, že jí všechno v jejich domě připomíná její přátele a proto by bylo možná lepší kdyby změnila prostředí. A tak se s rodinou stěhují na Floridu, kde si chce Mara utřídit myšlenky a vzpomenout si co se tu noc vlastně stalo.
V nové škole potká Noaha sympaťáka, o kterém kolují zvěsti, že střídá holky častěji než své ponožky. A vypadá to, že našel svůj další cíl. Někdo taky může říct, že nic není jak se zdá.
Mara byla holka jako každá jiná, ale po té nehodě má halucinace a myslí si o sobě, že je blázen. Upřímně, taky bych si to myslela, kdybych v zrcadle viděla mrtvou sestru mého mrtvého přítele.
Líbilo se mi, že se Mara nebojí říct, co si myslí a snaží se svým problémům postavit čelem.
Noah se mi z počátku zdál přesně takový, jakého ho viděla Mara - playboy, frajírek a namyšlený blbeček. Nevím přesně, kdy se můj názor na něj změnil, ale začal mi připadat jako roztomilý pejsek, kterého Mara podrbe za uchem a on se rozvalí blahem. Přesto jsem se přihlouple usmívala pokaždé, když se objevil na scéně. Jen se mi zdá až moc dokonalý. No uznejte, potkali jste někdy kluka, který je chytrý, sexy, bohatý, má talent na jazyky, rád čte a je to Brit? Asi by to bylo hledání na delší dobu.
Na Prozření Mary Dyerové jsem už pár recenzí četla a byly hodně rozporuplné, takže jsem si logicky chtěla udělat svůj vlastní názor. Já si tuto knížku zprvu ani nechtěla přečíst, ale ty recenze mi nedaly. A můj názor? Prozření Mary Dyerové je vcelku průměrná knížka, která vás totálně zblbne. Ale k tomu se postupně dostanu.
Když jsem vzala tuhle knížku do rukou byla jsem skeptická a pak jsem začala číst. Strašně se mi líbila a když se objevil Noah nemohla jsme svůj přihlouplý úsměv smazat z mé tváře. I Mara a její bratři byli sympatičtí. Četla jsem neuvěřitelnou rychlostí, stránky prostě ubývaly pod mýma rukama aniž bych si toho všimla. Líbilo se mi jak autorka píše a jakým směrem se příběh vyvíjí.
Možná čekáte, že přijde nějaké to ale. A ono přijde. ALE zhruba v půlce knížky jsem se začala ztrácet. Nevěděla jsem, co se jí teda zdálo, co je pro ni skutečnost nebo co byla její halucinace. Prostě jsem v tom měla totální bordel a už jsem se nemohla pořádně začíst.
Při čtení jsem měla spousty otázek a autorka v tomto díle na všechny rozhodně neodpověděla. Samozřejmě na pár otázek jsem odpověď dostala, ale na většinu ne. Navíc Prozření Mary Dyerové se řadí k těm knížkám na jejíchž konci (asi poslední dvě kapitoly) se odehraje něco, co byste rozhodně nečekali a končí otevřeně.
"Tak já se konečně začínám chytat a ona to utne? To si ze mně dělá srandu." Tohle byla moje reakce na konci knihy. A proto si taky musím přečíst další díl. Chci se totiž dozvědět jak to teda opravdu je.
Méně ani více než tři hvězdičky této knížce rozhodně dát nemůžu, protože do půlky mě to neskutečně bavilo, ale ta druhá půlka to zkazila. Konec byl překvapivý a ani jsem nepočítala s tím, že by se něco takového mohlo stát.
Když se pokračování Mary Dyerové ponese v duchu první poloviny a konce, budu nesmírně spokojená.
V nové škole potká Noaha sympaťáka, o kterém kolují zvěsti, že střídá holky častěji než své ponožky. A vypadá to, že našel svůj další cíl. Někdo taky může říct, že nic není jak se zdá.
Mara byla holka jako každá jiná, ale po té nehodě má halucinace a myslí si o sobě, že je blázen. Upřímně, taky bych si to myslela, kdybych v zrcadle viděla mrtvou sestru mého mrtvého přítele.
Líbilo se mi, že se Mara nebojí říct, co si myslí a snaží se svým problémům postavit čelem.
Noah se mi z počátku zdál přesně takový, jakého ho viděla Mara - playboy, frajírek a namyšlený blbeček. Nevím přesně, kdy se můj názor na něj změnil, ale začal mi připadat jako roztomilý pejsek, kterého Mara podrbe za uchem a on se rozvalí blahem. Přesto jsem se přihlouple usmívala pokaždé, když se objevil na scéně. Jen se mi zdá až moc dokonalý. No uznejte, potkali jste někdy kluka, který je chytrý, sexy, bohatý, má talent na jazyky, rád čte a je to Brit? Asi by to bylo hledání na delší dobu.
Na Prozření Mary Dyerové jsem už pár recenzí četla a byly hodně rozporuplné, takže jsem si logicky chtěla udělat svůj vlastní názor. Já si tuto knížku zprvu ani nechtěla přečíst, ale ty recenze mi nedaly. A můj názor? Prozření Mary Dyerové je vcelku průměrná knížka, která vás totálně zblbne. Ale k tomu se postupně dostanu.
Když jsem vzala tuhle knížku do rukou byla jsem skeptická a pak jsem začala číst. Strašně se mi líbila a když se objevil Noah nemohla jsme svůj přihlouplý úsměv smazat z mé tváře. I Mara a její bratři byli sympatičtí. Četla jsem neuvěřitelnou rychlostí, stránky prostě ubývaly pod mýma rukama aniž bych si toho všimla. Líbilo se mi jak autorka píše a jakým směrem se příběh vyvíjí.
Možná čekáte, že přijde nějaké to ale. A ono přijde. ALE zhruba v půlce knížky jsem se začala ztrácet. Nevěděla jsem, co se jí teda zdálo, co je pro ni skutečnost nebo co byla její halucinace. Prostě jsem v tom měla totální bordel a už jsem se nemohla pořádně začíst.
Při čtení jsem měla spousty otázek a autorka v tomto díle na všechny rozhodně neodpověděla. Samozřejmě na pár otázek jsem odpověď dostala, ale na většinu ne. Navíc Prozření Mary Dyerové se řadí k těm knížkám na jejíchž konci (asi poslední dvě kapitoly) se odehraje něco, co byste rozhodně nečekali a končí otevřeně.
"Tak já se konečně začínám chytat a ona to utne? To si ze mně dělá srandu." Tohle byla moje reakce na konci knihy. A proto si taky musím přečíst další díl. Chci se totiž dozvědět jak to teda opravdu je.
Méně ani více než tři hvězdičky této knížce rozhodně dát nemůžu, protože do půlky mě to neskutečně bavilo, ale ta druhá půlka to zkazila. Konec byl překvapivý a ani jsem nepočítala s tím, že by se něco takového mohlo stát.
Když se pokračování Mary Dyerové ponese v duchu první poloviny a konce, budu nesmírně spokojená.
Tak teď nevím, jestli to chci číst, nebo nechci, i když by mě zajímala ta část s pejskem :D Zřejmě si na ni budu muset utvořit vlastní názor. Ale až poté, co vyjde druhý díl :D
OdpovědětVymazatNěkdy jsem se musela smát, jak moc se Noah snažil :D Druhý díl by měl, myslím, vyjít v říjnu a ten je skoro za rohem :)
Vymazat