Recenze - Asylum

Název: Asylum

Autor: Madeleine Roux
Knižní série: Asylum
Díl: 1

Počet stran: 304
Překlad: Jan Kozák

Nakladatelství: Jota

Datum vydání: červenec 2014

Anotace: Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.
Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

----------------------------------------------------------

Brookline byl ještě do roku 1972 ústav pro duševně choré. Nyní je z něj internát se strašidelnou minulostí. Dana přijali do letní školy pro nadané studenty, New Hampshire College a na pět týdnů budou koleje Brookline jeho novým domovem. Většina prostorů je pro studenty volně přístupná, ale je tu jedna část do které je vstup zakázán. V této části se nachází staré kanceláře, které vypadají jakoby v nich nikdo nebyl od té doby, co se ústav zavřel. Dan se svými novými přáteli, Abby a Jordanem, se rozhodnout tuto nepřístupnou část budovy prozkoumat.  Postupně nacházejí vodítka k odhalení minulosti tohoto místa, ale v Danově životě se začínají dít nevysvětlitelné události...

Podle anotace je Asylum originální kniha, která nám vyvolá mrazení v zádech a připraví čtenáři nejeden šok až se mu před očima začnou stírat hranice mezi minulostí a současností, přátelství a posedlostí, genialitou a šílenstvím. Já si ovšem s tímto tvrzením dovolím nesouhlasit. Příběh jako takový nebyl špatný, ale ke knize mám několik podstatných výhrad.

Protagonisté této knihy jsou šestnáctiletí teenageři. Podle jejich chování bych jim ale tipla mnohem méně. Dan mi nevadil ve chvílích, kdy byl mimo dosah Amy. Když byl s ní, tak mi jeho myšlenkové pochody neskutečně vadily! To bych ještě přežila, ale chování vedlejších postav (Amy a Jordan) mi lezlo krkem. Neustálé hašteření, špatné nálady a dětinské chování bylo už prostě moc.
Na co jsem se těšila a opravdu mě zklamalo byly fotky, které Asylum obsahuje. Normálně se mi takový typ knih líbí. Pomáhají navázat správnou atmosféru a nastartují moji představivost. V tomto případě, jsem byla zklamaná. Zdálo se mi totiž, že mnoho z fotek, které v této knížce jsou nemají jasný účel a byly poskládány naprosto náhodně. 
Bohužel ani samotný konec, který měl být pravděpodobně překvapující, byl pro mě neuspokojující. Přišel mi uspěchaný a měla jsem z něj pocit, že autorka chtěla mít tuto knihu co nejrychleji za sebou.

Abych nebyla jen negativní, tak teď se zaměřím klady této knihy. Asylum má skvělou obálku. Vyzařuje z ní strašidelná atmosféra, která mi v samotné knize chyběla.
Dalším pozitivem této knihy je to, že se opravdu rychle čte. To že je kniha poměrně krátká a plná fotografií sice pomůže, ale já se snažím vystihnout spíše autorčin styl psaní. Příběh ubíhá závratnou rychlostí ať už se vám líbí nebo ne. 

Asylum mě tedy bohužel zklamalo a celkově knihu nemohu hodnotit lépe než dvěma hvězdičkami. Brzy u nás vychází i druhý díl této série, já ho asi vynechám. Asylum má uzavřený konec a docela dobře dokáže fungovat i jako samostatná kniha, takže na další díly z této série se nechystám.