Recenze - Delirium

Název: Delirium

Autor: Lauren Oliver
Knižní série: Delirium
Díl: 1

Počet stran: 352
Překlad: Romana Bičíková

Nakladatelství: CooBoo

Datum vydání: listopad 2012

Anotace: Dříve si lidé mysleli, že je láska dobrá věc. To bylo předtím, než na ni vědci objevili lék. Lidé nechápali, že když vám jednou láska oblaží mysl a rozproudí krev, není úniku. Teď je všechno jinak, vědci ji dovedou vymýtit a vláda požaduje, aby se všichni občané v den svých osmnáctých narozenin podrobili speciálnímu lékařskému zákroku, díky němuž by měli být vůči lásce imunní. Lena Halowayová se na ten den vždy těšila. Život bez lásky přece znamená život bez bolesti, bezpečný a předvídatelný. A šťastný. Schází devadesát pět dní, jenže Leně se stane něco nemyslitelného: Zamiluje se. 

----------------------------------------------------------

Amor deliria nervousa nebo-li láska je v budoucnosti brána jako nemoc, která může za všechny problémy lidstva (války, sebevraždy, nepokoje) a byla na ni nalezená léčba, která se praktikuje již několik desítek let. Pro někoho může být nebezpečná, v lepším případě může poškodit mozek, ale v tom horším vám způsobí smrt. Naštěstí takovéto nehody se už moc často nestávají a každá osoba musí tuto léčbu podstoupit jakmile dosáhne dospělosti. Před léčbou se ještě podstupuje evaluace, při které vám přidělí body a následně i protějšek, který si po léčbě vezmete. A ti kteří se léčbě vzpírají se stávají Nežádoucími.

Leně bude osmnáct za pár měsíců a už odpočítává dny do své léčby. Po ní bude konečně jak všichni ostatní a bude šťastná. Jenže ne vždy jde všechno tak jak si to naplánujete. O tom se Lena přesvědčí ve chvíli, kdy se láskou nakazí.

Lena je přesvědčivá hlavní hrdinka, které netouží po ničem jiném než potom, aby byla normální. Poznamenala ji totiž smrt její matky, o které často lidé šeptali za jejími zády. Myslí si, že léčba jí toto přání splní. Já jsem Lenu měla ráda už od začátku a v určitých věcech jsem se s ní dokázala ztotožnit. Je sice pravda, že v určitých chvílích se chovala nerozhodně a možná i trochu dětinsky, ale to se dá s ohledem na situaci pochopit. Přesto by tato dětinskost mohla někoho odradit.
Dalším hrdinou, kterého si bezpochyby oblíbíte je Alex. Nebudu se o něm příliš rozepisovat, protože se bojím, že bych vám některé maličkosti mohla vyspoilerovat, ale je to jedna z těch postav, které si prostě zamilujete.
Hanu jsem naproti tomu bohužel příliš ráda neměla, což pro mě bylo překvapení. Co jsem tak četla v recenzích, tak Hanu měla velká většina čtenářů v oblibě. Já jsem z ní bohužel měla dojem, že se po většinu času starala sama o sebe. Snad se to v další díle zlepší, protože bude psán i z jejího pohledu.

Abych pravdu řekla, tak Delirium jsem měla na své poličce něco málo přes dva roky a poprvé jsem si tuto knihu přečetla až teď. V době, kdy u nás vyšla, byl kolem ní velký poprask a objevovaly se nadšené recenze, díky kterým jsem si ji také koupila. Zároveň jsem se ale bála, že kvůli těmto recenzím mám příliš velké očekávání a Delirium by mě tak mohlo zklamat, tak jsem čtení odložila. Po jejím přečtení musím uznat, že v některých bodech mé očekávání splnila a v jiných je zklamala.

Námět, který autorka použila, tedy svět bez lásky a také to, že láska je v tomto světě brána jako nemoc, byl pro mě největší tahák pro tuto knihu. Autorka tento námět velmi dobře zpracovala a dozvíme se i něco z minulosti. Moc se mi líbilo, že autorka nám na začátku každé kapitoly dala výňatek z různých textů a některé z nich (Kniha života) jsou přitom pro společnost v této knize něco jako bible či zákon. Právě tyto začátky kapitol mi dokázaly navodit zajímavou atmosféru a zároveň jsem se více dozvěděla o lásce jako nemoci, systému a léčbě.

Přestože námět, postavy a svět se mi hodně líbily, tak se mi Delirium četlo poměrně pomalu. Trvalo mi nějakou dobu než jsem se začetla a do určité doby se tam toho zase moc neudálo (nepočítám její evaluaci). První polovina knihy mi tedy připadala pomalá, rozvleklá a myslím si, že autorka ji klidně mohla trochu zkrátit. Na druhou stranu v druhé polovině knihy se toho děje hodně! Nemohla jsem se odtrhnout dokud jsem nezjistila, jak to skončí. A řeknu vám, ten konec určitě stál za to, přestože jsem čekala, že Delirium skončí jinak. Po dočtení doporučuji mít po ruce i druhý díl. Budete ho potřebovat.

Miluji tě. Pamatuj si to. To mi nikdy nevezmou.