25 faktů, které o mně (asi) nevíte

První příspěvek do nové rubriky je tady! Trvalo mi skoro věčnost než jsem ty fakta napsala. Nechtěla jsem vám psát jen takové ty věci typu bydlím tam a tam a narodila jsem se tehdy a tehdy. Snažla jsem se abyste si o mě mohli udělat lepší obrázek, abyste mě mohli lépe poznat a doufám, že se mi to povedlo. A teď už jdeme na to!

1. Jmenuji se Aneta (já vím, mám velice originální přesdívku) a  když jsem byla malá (to když jsem  sotva uměla mluvit) a svoje jméno jsem ještě neuměla moc dobře vyslovit, tak jsem si říkala Nyny. To se u nás chytlo a pár lidí v rodině mi tak stále ještě říká.

2. Jsem strašně soutěživá.

3. Vždycky jsem chtěla mít nějaký talent. Chtěla jsem umět zpívat, tančit nebo kreslit. Zpívám ráda, ale nikdo mě nesmí slyšet. Ráda si i zatančím, ale radši ať mě nikdo nevidí (kromě mého přítele, tomu to příjde roztomilý). A ty moje čmáranice taky nestojí za zmínku :D

4. Co si nenapíšu, tak jako by nikdy nebylo. A to myslím smrtelně vážně. Po mně když se něco chce, tak stačí, abych zašla za dveře a už to nevím. Na druhou stranu si zase pamatuju všechny ty nepotřebný detaily (prostě všechny kraviny) :D

5. Zbožňuju čokoládu! Na posezení dokážu sníst i celou tabulku a někdy se stává, že si jdu za chvilku pro další.

6. Od malička jsem sbírala keramické myšičky a měla jsem jich přes 70. Jenže jsme se přestěhovali a myšky jsou stále zabaleny někde v krabicích.

7.  Kdybych byla kluk, tak se jmenuju Jirka. Bohužel pro taťku (který to jméno strašně žere) jsem holka. A podle něj až budu mít dítě a bude to kluk, tak bude se jmenovat Jirka. Což nehrozí.

8. Když jsem nervózní, tak koktám.

9. Nepiju kafe. Prostě mi to nechutná. Já jsem spíš na čaj. Piju ho každý den a ve velkém množství. Můj hrnek má zhruba 0,5l a je věčně plnej.

10. Jsem strašný strašpitel. Bojím se pavouků, vos, ze tmy jsem taky nervózní a horory jsou totálně zapovězený (koukat můžu jedině přes polštář a pro jistotu nikdy nejsem sama).

11. Miluju kreslené pohádky. Pěkně dlouhou dobu jsem měla na prvním místě Popelku, ale co jsem viděla Na vlásku, tak se do vedení dostává Rapunzel.

12. První klasika, kterou jsem kdy četla je Božská komedie. Téhle knížce jsem naproto propadla (a proto se taky tak těším až si přečtu Inferno), ale nenastartovala moji další mánii. Na střední jsem ji měla i v povinné četbě. Já ji ale četla ještě na základce a ještě několikrát potom.

13. Nedávno jsem našla CD s písničkama z doby, kdy mi bylo asi 14. To CD jsem si poslechla a neskutečnou rychlostí jsem ho rozlomila a tak se ho jednou pro vždy zbavila.

14. Většinou dřív myslím než mluvím, a proto toho před lidma moc nenakecám a taky je to tím, že se před cizíma neskutečně stydím. Ale když mě člověk pozná líp, tak už ví, že tu pusu nezavřu.

15. Ráda sportuju. Vyskoušela jsem velkou škálu sportů - od atletiky přes volejball až po judo. A v judu jsem byla vážně dobrá, jenže jsem už došla do kategorie, kde se může škrtit a páčit. Na což se moje mamka, která se mnou jezdila na veškerý zápasy, nemohla koukat a tak jsem skončila.

16. Asi ještě před rokem jsem vyráběla naušnice a další "serepetičky" z korálků. Moc mě to bavilo. Bohužel si je zapomínám nasazovat, takže je moc nenosím. A přitom jich mám plnou krabici, takže mám určitě z čeho vybírat.

17. Když mi bylo 9 let, tak mi rodiče koupili štěně. Jmenuje se Max. Původně to měl být Rex (to bylo v období Komisaře Rexe), ale taťka mi to rozmlouval tím způsobem, že když s ním půjdeme do parku a zavoláme na něj, přiběhne dalších 10 psů. A co si myslíte, že se stalo, když jsme šli s Maxem do parku a zavolali na něj? Přiběhlo jich 5, ale ten náš nikde :D

18. Pokud se pořádně nevyspím, tak jsem schopná usnout i za pochodu. Ověřeno!

19. Strašně bych někdy chtěla navštívit Tokio, Seol, New York a Los Angels. Nevím jestli se mi ten sen někdy splní, ale s tímhle něco můžu udělat, takže rozhodně budu snažit :)

20. Můj orientační smysl je na bodu mrzu. Dokážu se ztratit úplně všude. Když jedu někam, kde to neznám radši si to místo vyhledám na mapě (pro jistotu), ale stejně mi to moc nepomůže. Co na tom, že v okolí jsem bydlela skoro 4 roky, stejně se tam dovedu ztratit. A to ani nemluvím o školním výletě do Paříže. Tam jen stačilo, abychom dostaly hlad a už jsme nevěděly, kde to jsme :D

21. Poslední dobou ulítávám na k-drama (korejské seriály). U většiny z nich brečím smíchy. Ale o těch vám povím víc v dalším článku :)

22. Neumím se učit. Nikdy jsem to totiž nepotřebovala, stačilo mi abych poslouchala při hodinách. Bohužel potom přišla vysoká. 

23. Jsem strašný bordelář (lenoch?), ale zároveň neskutečný puntičkář (perfekcionalista?). Svůj chaos mám ráda a vždycky najdu všechno, co potřebuju. Někdy se ale moje mamka nedokáže udržet a uklidí mi psací stůl (jediný místo mého chaosu) a v tu chvíli nemůžu najít vůbec nic. Nadruhou stranu, když odevzdávát projekty do školy mám je přehledné a barevné. A když nad tím tak přemýšlím i ten můj chaos je docela koordinovaný :D

24. Mám řidičák, ale neřídila jsem už skoro dva a půl roku. Taťka se o svoje auto až moc bojí :D

25. V rodině mám několik dětí do 10 let (sestřenice, bratrance, neteř). Mám je moc ráda (teda alespoň valnou většinu z nich), ale pokud si některá těch holčiček chce hrát s panenkama, utíkám se schovat, aby ji nenapadlo hrát si se mnou. Nejradši mám z těch prcků, ale toho nejmladšího, Tobiase. Je to zlatíčko.

Tak a jsme na konci. Fotky jsem vám sem dala poněkud starší (snad vám to nevadí), protože teď už to se mnou a focením není moc valný (fotek z poslední doby moc nemám), ale pokusím se to napravit :D
Doufám, že se vám ten článek libil a že jste mě trochu lépe poznali. Možná v těch faktech budu někdy pokračovat, ale to zase někdy jindy.